Oldřich Štěpánek

Trek kolem Annapuren, Bhulbule - Ghermu - Tal

Ráno jsme vstávali dosti pozdě, asi v 7:30. Podle LP to mělo být 4 hodiny 45 minut do vesnice Ghermu, kde jsme plánovali přespat, tak uvidíme... K snídani jsme měli nějaké vajíčko a tibetský chleba - takové sladké pečivo. Podává se s džemem, máslem a medem. Docela výživné, ale brzy se to přejí..:-) Pak už jsme se jen připravili na cestu, zaplatili a vyrazili - bylo cca 9:00. Hned vedle hotelu musíte přejít první visací most na cestě. Dost se to houpalo, pozor na věci, které vám mohou vypadnou z ruky - mohou propadnout dolů do řeky.... vlastní zkušenost. Poté jsme šli proti proudu na pravém břehu řeky. Všechno je tropicky zelené a je hrozné horko. Bhulbule je jen 840 m.n.m. Cestou potkáváme každou chvíli nějaké šerpíky nebo pastevce se svým dobytkem. Občas je to trochu problém, protože cesta je často dost úzká, takže si musíme dávat přednost s kozama..:-) Doporučení : Pokud potkáte stádo čehokoliv - buvolů, koz, koní - vždy si stoupněte na stranu, kde nikam nemůžete zahučet. Často jdete po cestičce a vedle vás je tak 100m sráz dolů. Pokud proti vám jde stádo naložených koníků, máte obstojnou šanci, že vás vytlačí a vy spadnete dolů. Tak bacha na to.

6.11.2012 v 22:03 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 985 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Trek kolem Annapuren, Besi Sahar - Bhulbule

Ráno jsme se probudili kolem 7:00 a vyrazili jsme na snídani, která byla v ceně. Jídelna byla umístěna dole ve sklepě. Již tam sedělo asi 6 lidí a snídalo. Prostředí opravdu nic moc, krapet plísně, ale zase žádné drama..:-/ No pozdravili jsme a sedli si ke stolu. Začali jsme snídat a najednou si říkám, že ta skupina mluví nějakou známou řečí..:-) njn - Češi..:-) Nečekal jsem, že krajany potkáme hned první den. No snídaně nic moc, nějaká vaječná omeleta, hnusný kafe a banán... alespoň něco v žaludku. Po snídani si nás vyzvednul chlapík od pana Govindy a dovezl nás na "autobusové nádraží". Cestou to byla opravu síla. Mysleli jsme, že Nepál bude něco jako Vietnam, ale musím říct, že je to rozdíl asi jako Rumunsko a Švýcarsko. Cestou byl asfalt tak jako sporadicky, město mi přišlo jako kdyby včera bylo silné zemětřesení, kolem cesty člověk občas zahlédnul nějaké ležící a umírající lidi - několik evidentně postižených leprou - byto to dost otřesné. Tak jsme na sebe s Kimíčkem koukli a řekli si - " to jsme to zase někam vyrazili...." Když jsme dorazili na autobusák, bylo to takové špinavé místo, kde stálo asi 100 minibusů a asi tisíc Nepálců, všechny nápisy v té jejich hatmatilce, no byl jsem rád, že tam s námi byl ten chlapík. Zajistil nám jízdenky do jednoho z těch lepších minibusů, nicméně jsme tam seděli my dva a asi 15 Nepálců. Zavazadla na střechu, chvíli přetahovaná s dvěma Nepálkama o místo u okna, ale nakonec jsme vyhráli a něco po 8:00 vyrážíme. Čeká nás asi 150km nicméně je to tak na cca 6-7h jízdy.

1.11.2012 v 22:26 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 1161 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Vítězí Nepál aneb trek kolem Annapuren

Přeji dobrý den všem čtenářům našeho blogu. Po cca roce a půl jsme opět zde. Já - Oldřich Štěpánek s mojí manželkou - Kim Štěpánkovou. Po dlouhé rozvaze, který stát světa navštívit v roce 2012, jsme nakonec vybrali Nepál a trek kolem Annapuren. Jelikož v létě je v Nepálu období monzunových deštů, ideální čas k návštěvě - hlavně hor - je říjen a tento jsme také zvolili pro naše cestování. Do Nepálu jsme přilétli 29.9.2012 a odlétali jsme 26.10.2012. V říjnu je v horách azuro a obecně nejlepší počasí - bohužel to vědí všichni turisti, takže pokud si chcete užít nějaký trek bez hordy ostatních trekařů, je lepší zvolit jiný měsíc - nejčastěji jaro. Jelikož v Nepálu rozsah a dostupnost wi-fi pokrytí pokulhává za Vietnamem, kde jsme byli minulý rok, zápisky z cestování píši zpětně až teď z ČR. Takže krátké představení Nepálu. Je to jedna z nejchudších zemí na světě, kde většina obyvatel žije za méně než 1USD za den. Žije zde cca 30 milionů obyvatel, hlavní město je Kathmandu, gramotnost se pohybuje kolem 50-60%. Nábožensky je Nepál převážně hinduistický, v horských oblastech převáženě budhistický. Národní měnou je nepálská rupie = NPR. 100 NPR = cca 22 Kč. V textu budu používat ceny v rupiích. Pro přepočet na CZK stačí částku vydělit 4.

30.10.2012 v 20:44 | Karma článku: 18.55 | Přečteno: 2402 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Ha Noi - konec naší cesty v hlavním městě Vietnamu

Ráno jsme se konečně pořádně vyspali. Vstávali jsme až kolem půl desáté. Taťka Kimi koupil nějakou speciální snídani - takové jakoby těsto plněné cibulkou a masem (banh cuon). No dobré. Po snídani nám taťka řekl, že nám půjde koupit motorku, abychom měli na čem jezdit...:-) No koukal jsem na něj jako puk. Chvíli jsem se ho snažil přesvědčit, abysme si motorku jen půjčili na těch pár dní, ale taťka trval na svém..:-) Tak jsme se oblékli a vyrazili. Dojeli jsme do centra do Hondy. Bylo to tam dost jiné než v ČR. Motorky se tam prodávaly jak housky na krámě, za tu chvíli co jsme tam byli, prodali asi 5 motorek..:-) No poptávka je velká. Po chvíli rozvažování se rozhodujeme pro jednu 110ccm, červenou..:-) Celková cena je asi 23 milionů VND. Tak chlapíci technici na to vlítli a domontovali nám tam všechno takové to cukroví - držáky, zrcátka atd. Mezitím to taťka Kimi šel zaplatit. Konečně vše hotovo a vyrážíme. Jedeme natankovat a potom už domů. No jede fakt pěkně. Taťka říkal, že až odjedeme, že bude taky pro ségru Kimi s Antoinem - přijedou v září..:-) Tak ok.

31.5.2011 v 22:38 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 2202 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Sa Pa - Ha Noi, posledních 350 km naší tour

Vstáváme už v 6:00, dobalujeme věci a jdeme na snídani hned vedle hotelu. Dáváme pho ga a palačinku s banánem. Moc dobré. Nasedáme a v 7:30 vyrážíme směr Ha Noi. Sjíždíme ze Sa Pa do města Lao Cai a musím říct, že je to byla nejkrásnější část našeho výletu. Super silnice a krásné výhledy do údolí. Moc se nám to líbilo, tak jsme často stavěli a Kimíček točila i nějaká videa. Užívali jsme si tu jízdu, bylo to super. Všude kolem rýžová políčka kaskádovitě poskládaná v těch horách. video : http://www.youtube.com/watch?v=X2AAbAx2oIU video : http://www.youtube.com/watch?v=ad_mvUz2-9I video : http://www.youtube.com/watch?v=bCWdz6AWnno Asi po hodině přijíždíme do Lao Cai. Dopravní značení žádné, takže opět zapínáme navigaci, abychom se vymotali. Projíždíme městem a na hlavním obrovském kruhovém objezdu ztrácíme GPS signál..:-) no tak kroužíme, kroužíme..:-) asi 3x, fakt nevíme kam zabočit. Vietnamci na nás koukaj, jak tam rotujeme..:-) Naštěstí signál opět naskočil, takže jsme zabočili...:-) Najednou se před námi objevila fungl nová čtyřproudovka. Stavíme na první pumpě, plníme nádrž a dáváme ice tea.

10.5.2011 v 21:35 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 1699 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Lai Chau - Sa Pa, 80 km krásné přírody

Ráno vstáváme až kolem 8:00. Předbalujeme věci a jdeme na snídani. Opět do restaurace jako včera, je totiž nejblíže od našeho hotelu. Dáváme pho bo. Dnes máme v plánu pouhých cca 80 km do Sa Pa. Měla by to být dle LP jedna z nejkrásnějších cest, tak uvidíme. Po snídani míříme na hotel, bereme jen přilby a jedeme pro benzin, namazat řetěz a také umýt motorku. Nasedám, otáčím klíčkem v zapalování, mačkám startér. 2x škytnutí a nic. Konec. Nejde žádná elektrika. No super..:-/ Zkouším to roztlačit, tak na dvojku mi chytla, ale po pár metrech the end. Tak jo, tlačím motorku do prvního servisu. Ty naštěstí jsou ve Vietnamu všude. Přivážím to tam, chlapík na to kouká, jako kdyby to viděl poprvé...:-) No pak z něj vylezlo, že takovou motorku viděl opravdu poprvé..:-) No nic, začíná to postupně rozebírat. Kimíček nám pěkně bublá před opravnou, jelikož mi to říkala, že mám jezdit pomalejc..:-) Je to pěkně vidět na fotkách..:-) Radši nic neříkám. Nemám sílu ji vysvětlovat, že baterka v háji nebude z rychlý jízdy..:-) Docela dobře se bavím sledováním rozhovorů Kimi a mechanika. Mechanik se jí vždy na něco zeptá, ona jen na něj nechápavě kouká, pak něco prohodí, ale evidentě neví, která bije...:-) Nakonec z ní vylezlo, že se jí ptal, kde je nářadí, pojistky, baterka a tak - ale nezná ty slova ve vietnamštině..:-) tak na něj jen furt koukala jako puk...:-) No po krátké chvíli je jasné, že baterka je v háji. Ok, nová i s výměnou za 300 000 VND. No voláme to do půjčovny, tak prej ok, jen jim máme vzít tu starou do servisu...:-) ne že bychom neměli už dost narvaný batoh. Tak chlapík posílá jednoho mladšího, ať to jde koupit. Ten se 2x vrací, že to nemaj na tuhle motorku..:) Nakonec to však z třetího krámu příváží. Tak to kluci zapojej a ... nic..:-) Tak hledaj pojistky - nakonec je našli a byla v čoudu. Takže asi nějakej zkrat. Do té doby jsem si myslel, že když je pojistka v čudu, prostě se vytáhne a vymění. Tenhle borec jen ustřihnul kus měděnýho drátu a opravil tu přepálenou..:-) No zajímavý. Každopádně poté už vše v pohodě, platíme a konečně vyrážíme k pumpě.

9.5.2011 v 21:08 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 1511 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Son La - Dien Bien Phu - Lai Chau, hrozná cesta s krásnou krajinou

Vstáváme opravdu v 6:00. První co uděláme je, že koukneme z okna. Bohužel - prší. Ne tolik, jako když jsme přijeli, ale dost na jízdu na motorce. Měli jsme několik variant cest. Chtěli jsme se kouknout do Dien Bien Phu a potom to vzít rovnou na Lai Chau - nicméně je to hrozivých 350 km horských serpentin. Tato varianta by byla, jen kdyby bylo dobré počasí. V případě deště bychom vynechali Dien Bien Phu a jeli rovnou - bylo by to asi o 90 km kratší. Takže volíme druhou variantu. V klídku vstáváme, už nás zas tak nic moc nehoní. Jdeme na snídani. Dáváme Bun Ca - nudlová rybí polévka. Bylo to docela dobré. Stále prší. V klídku si balíme, kupujeme pláštěnku na naši krosnu a upevňujeme ji na motorku. Potom do pláštěnek balíme sebe, platíme hotel a vyrážíme.

5.5.2011 v 4:32 | Karma článku: 10.56 | Přečteno: 1520 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Mai Chau - Son La, 180 km horským terénem s deštivým závěrem

Druhý den se probouzíme v 8:00. Chceme totiž vyjet v devět, abychom dojeli až do Dien Bien Phu – slavného místa, kde roku 1954 vietnamská armáda rozprášila francouzskou koloniální armádu a de facto byla hlavním důvodem, proč se potom Francouzi stáhli z celého území Vietnamu. Je to cca 260 km horských serpentin. Dáváme snídani – kafe, bagetku a vajíčka. Ok. Probouzejí se i ti Amíci. Chvíli s nima kecáme. Pak jdeme s tím jejich vietnamským průvodcem namazat řetězy motorek. Je to takovej dobrej maník, umí dobře anglicky. Kouká na moji motorku a zjišťuje, že máme dosti volnou rozetu. No nic, tady s tím asi nic neuděláme. Nicméně potřeboval jsem stejně utáhnout řetěz. Chlapík hned ochotně nasedá a že mě dovede ke kamarádovi a ten to utáhne a opraví. Za pár minut tam jsme. Chce za opravu 20 000 VND, dávám tomu chlapíkovi 10 000 VND jako poděkování. Ten to ale odmítá, to se tady zas tak často nestává. Řekl, že mi rád pomohl a že žádné peníze nechce. Fakt ochotnej kluk. Přijedeme zase do osady a my začínáme balit. Zatím jsme jeli tak, že Kimíček měla bágl na zádech, měla ho posazený na motorce. Ten chlapík nám hned začíná ukazovat, jak to upevnit. Má stejnou motorku jako my, jen novější. Chybějí nám nějaké upevňováky, tak jde a dává nám svoje nové. Chci mu to opět zaplatit, ale zase nechce. Mám trochu obavy, aby mě ta krosna nevychylovala v zatáčkách. Tak chlapík to všechno vyvážil, ukázal, jak to nejlíp připevnit a opravdu super. Pro Kímíčka je to určitě pohodlnější. Zkusil jsem se s tím i projet a dobrý. Chvíli jsme ještě kecali, chlapík má v Ha Noi firmu na půjčování těchto motorek a všemožné výlety po severním Vietnamu. Říká, že každý rok vyměnuje motorky za nové. Dělá i průvodce a všechno zajišťuje. Byl velmi ochotný a zručný. Ti Amíci si ho hrozně chválili. Slíbil jsem mu, že mu tady udělám reklamu. Nevím, jak je na tom cenově, ale pokud byste někdo chtěl podniknout tuto trasu jako my, můžete ho zkusit – e-mail : go-to-man-in-vietnam@hotmail.com, tel. číslo : 0912 78 33 27.

4.5.2011 v 18:09 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 1313 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Ha Noi - Mai Chau, prvních 130 km našeho motodobrodružství

Ráno jsme se konečně trochu vyspali. Já vstával kolem deváté. Dole už jsme měli připravenou snídani - Banh cuon. Taťka Kimi to koupil ráno, když byl pro zeleninu. Super. Bylo to moc dobré. Po snídani jsme s taťkou Kimi vyrazili do půjčovny motorek. Zajeli jsme do centra a začali hledat motorku na naši cestu do Sa Pa. Prošli jsme jich asi 12. V 9 z nich, když jsem řekl, kam chci, tak řekli rovnou, že takovou motorku nemají a odkázali nás na jinou půjčovnu. Jen ve třech nám něco nabídli. V první, kterou doporučuje LP, nám nabídli crossku Hondu XR 250 za 39 USD na den. Já chtěl spíš něco cestovního, navíc to bylo dost drahý. V druhé nám nabídli tu samou, ale za 30 USD, potom ještě legendární motocykl Minsk, nebo jednu cestovní Hondu, která ale nevypadala zrovna, že ještě někdy pojede. A nakonec v třetí nám nabídli normálního skůtra – Hondu 125. No nakonec jsem se rozhodnul si půjčit tu crossku za 30 USD. Chlapík ji neměl na krámě, tak že prej za hodinu ji doveze.

3.5.2011 v 19:37 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 1360 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Ha Long Bay - žhavý favorit na jeden ze sedmi nových divů světa

Vstáváme hrozně brzy - asi v 5:30. Dneska jedeme na třídenní výlet do Dračí zátoky - Ha Long Bay. Je to žhavý favorit na jeden z nových sedmi divů světa. Bude se to rozhodovat, myslím příští rok. Odjezd máme sice až v 7:30, ale jsme pozváni na snídani k babičce a tetě Kimíčka. Tak v 6:00 bereme taxíka. Trvá to asi 40 minut k babičce a stojí 120 000 VND. Jedeme okolo jezera, kde mají kousek rodiče barák. Je to tu opravdu krásné. Ještě není takové vedro, takže tak jako všude ve Vietnamu vidíte na ulicích tisíce lidí jak cvičí Tai Chi, běhají, hrají fotbal, cokoliv. V 6:00 !!! A hlavně důchodci. Konečně jsme dorazili k babičce. Už nás čeká s tetou před barákem. Přivítáme se a jdeme na snídani. Babička má barák prakticky v centru Hanoi - cca 200m od Jezera vráceného meče. Celé přízemí pronajímá jedné italské kavárně. Jsou to prakticky jen dvě takové menší místnosti a malá předzahrádka. Babička s tetou bydlí vzadu a stejda Kimi s manželkou o patro výše. Jen tak pro zajímavost - ceny nemovitostí jsou v Hanoi neskutečně drahé. V této lokalitě stojí m2 cca 800 000 000 VND !!! Je to za m2 půdy, takže nezáleží jak je dům vysoký, nebo jaká je vnitřní plocha - resp. nemá to takový vliv na cenu. Je to zajímavé - je to tím, že půda je zde extrémně drahá, ale postavit na ní barák zase tak drahé není. K snídani si dáváme pho ga - tradiční vietnamskou snídani. Super. Pak chvíli Kimi klábosí a já dojídám Kiminu polévku..:-) Po snídani jdeme do té italské kavárny a babička nám ukazuje, kde co bylo, když tam ještě žili. Pak si dáváme opět vietnamské kafe a čekáme na bus. Video : http://www.youtube.com/watch?v=gbAU1nu_G3A

3.5.2011 v 18:18 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 1927 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Hoi An - krásné město se stovkami krejčovských dílen

Ráno naštěstí vstáváme až v 9:00. Toto jsem si vynutil, jelikož vstávání v 6:00 v kombinaci s psaním blogu do 2:00 mě už přestalo dělat dobře..:-) Oblékáme se, je zde krásně – tak 30 stupňů ve stínu a trochu menší vlhkost než v Nha Trang. Jdeme na snídani – dávám si místní speciatu – Cao Lau, takové nudle s masem a zeleninou - jak jinak. Poté vyrážíme do města. Ještě bych měl trochu představit město Hoi An – dříve to byl nejvýznamnější přístav Vietnamu, nyní tuto jeho funkci přebral přístav v Da Nangu, takže nyní je to už jen překrásné malebné městečko – resp. vzdálenější čtvrť Da Nangu (takové Průhonice..:-). Centrum města patří k dědictví UNESCO a je opravdu krásné. Malé domky, pagody, starobylé obydlí u řeky, japonský most atd. To vše jsme měli naplánované, že uvidíme. Nicméně Hoi An je dnes hlavně velmoc krejčovství. Je jich tu snad několik set. Ušijou vám na co si usmyslíte. Ukážete si na model od Prady? No problem. Do 24 hodin to máte přichystané přesně na míru ušité. Opravdu neskutečné. Co z toho vyplývá? Po snídani jsme šli na prohlídku města a samozřejmě první naše kroky mířily do jednoho krejčovství. Tam jsme strávili asi 4h. Pak jsme pokračovali do dalšího, další 2h a tak dále a tak dále. No prostě to shrnu – za 8h v Hoi Anu jsme utratili 15 000 Kč.

26.4.2011 v 2:12 | Karma článku: 14.67 | Přečteno: 3036 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Hué - Da Nang - Hoi An, zpět na jih

Ráno vstáváme v 7:00, Kimíček došla pro snídani – dali jsme si dvě bagetky s masem, docela dobrý, křupavý. V 8:00 už na nás dole čekal řidič s autem. Objednali jsme si totiž transport z Hué do Hoi Anu s tím, že nás zaveze ještě na několik památek na cestě. Zaplatili jsme 1 050 000 VND za oba s tím, že je nám k dispozici od 8:00 do 17:00 a zaveze nás až na hotel. Vyrážíme tedy z Hué, asi po hodině cesty dorážíme k první zastávce – zátoce Lang Co. Před pláží je tam nějaký luxusní hotel a u něho prodejna perel a klasického umění. Jsou tam překrásné kusy za „překrásné ceny“. Jenom si to prohlížíme a vyrážíme na pláž. Pláž krásná, ale špinavá – je tady holt vidět, že hotely tohoto typu se teprve dostavují. Nicméně potenciál to má obrovský. Chvilku se procházíme po pláži – viděli jsem tam nějakou mořskou potvoru – asi medúzu mrtvou na pláži, ale vypadala dost divně..:-) V hotelu jsme si dali čerstvý mangový džus a vyrazili jsme dále. Jeli jsme na soutěsku Hai Van. Ta odděluje klima severu a klima jihu. Jsou tam prý nějaké vzdušné proudy z Číny, které se o ty hory a soutěsku rozbíjí a tím to vzniká. Máme smůlu, ale ten den zrovna není ideální počasí, takže jak vjíždíme do hor, vjíždíme do mraků..:-) Na vrcholku se zastavujeme, odháníme asi 20 prodavačů čehokoliv a jdeme se trochu projít. Nic moc zajímavého tam není, když je hezké počasí, musí zde být krásný výhled na zátoku Lang Co a na moře. Nasedáme a opět vyrážíme, další zastávka Da Nang.

25.4.2011 v 18:38 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 2298 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Demilitarizovaná zóna - hornatá krajina amerických základen

Ráno jsme vstávali už v 5:30. V 6:00 se totiž pro nás měl stavit autobus, který nás odveze na jednodenní výlet do DMZ = demilitarizované zóny. Bus přijíždí asi s půlhodinovým zpožděním - jsme mohli ještě spát..:-( a odváží nás na snídani - ta je v ceně..:) Mohli to dát bez snídaně a začátek v 8:00. Jinak celý výlet je za 300 000 VND za osobu včetně vstupů a již zmíněné snídaně. Kolem osmé vyrážíme směr sever - do města Dong Ha. To už leží v DMZ a je největším městem této oblasti. Cesta z Hué tam trvá asi 2 hodiny. Stavíme na odpočinek a poté již vyrážíme na první bod našeho celodenního plánu - Rockpile mountine.

23.4.2011 v 14:38 | Karma článku: 12.92 | Přečteno: 2440 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Hué - bývalé hlavní město Vietnamu

Ráno vstáváme v 8:00, což je dosti brzy, když jsme šli spát ve 3:00. S obtížemi se valíme z postele a jedeme na snídani - venku prší a je pošmourno. Zůstáváme na snídani tedy v hotelové restauraci. Dáváme nějakou bagetku - nic moc a hlavně odporný džus. Sem už nejdeme. Při snídani koukáme na mapu a zjišťujeme, že to, co Kimíček naplánovala, je dohromady asi 50 km pěšky..:-) Jelikož prší, tak navrhuju si vzít tágo a projet to autem. Načež Kimíček prosazuje, že v dešti je nejlepší motorka..:-) no ok, alespoň zakusí příjenmný pocit šlehajících kapek deště do tváře..:-) Ptáme se na recepci hotelu a půjčujeme si nějakou Yamahu - 110 ccm za 150 000 VND za celý den plus benzin. Chvíli jí zkoumám, brzdy nic moc, ale přední je ok, velkej stojánek drnčí při jízdě o zem..:-) No nic, lepší kousek asi nemaj, tak to bereme. Narážíme kokosy na hlavy a jedem. První naše zastávka je památka UNESCO - císařská citadela. Je to obrovský komplex budov - z velké části těžce zdevastován vákou - kde sídlil poslední vietnamský císař dynastie Nguyen. Je to postaveno opravdu velkolepě. Celý komplex citadely zabírá velkou většinu centra města. Uvnitř se nachází několik paláců, kdy každý sloužil k něčemu jinému. V tom druhém jsou instalovány 2 obří LED TV a promítají rekontrukční video ohledně celého komplexu. Když to bylo celé, byla to opravdu krása. Obě ty obří TV i to video jsou darem Korejské republiky Vietnamu - je to taky promo akce od Samsungu, odhaduju..:-) Procházíme si jednotlivé paláce a zbytky budov. Komanči si to nejdříve rozsekali, když dobývali Hue vojáci severu, potom to rozbombardovali Amíci, když to dobývali zpět a nakonec to komanči nechali zchátrat - protože je to symbol posledního císaře a ne strany a vlády..:-) až v posledních letech pochopili, že na tom mohou vydělat, tak do toho začali investovat. Sice jejich úmysly jdou jen po prachách a ne po kulturním dědictví, ale hlavní je, že se celý komplex počíná rekonstruovat. Po prohlídce začíná hrozně pršet, vytahujeme pláštěnky a já navrhuju jet na hotel a počkat až přestane silně pršet. Načež jsem prý bačkora, prej Vietnamci taky jezděj za deště..:-) No ok, na hotelu se stejně zastavujeme - bereme větrovky a já měním boty z promokavých na promokavé, ale bez ponožek..:-)

20.4.2011 v 18:54 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 1387 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Přesun vlakem z Nha Trang do Hué

Ráno jsme vstávali kolem 8:00. Chtěli jsme ještě stihnout nějaké koupání v moři před odjezdem. Zašli jme na snídani do restošky hned vedle hotelu. Dali jsme nějakou omeletku a kafe, docela to ušlo. Pak jsme se vrátili na hotel, já dopisoval blog a Kimíčkovi se ven už moc nechtělo. Takže jsme relaxovali a psychicky se připravovali na cestu. V poledne jsme vyklidili pokoj - mimochodem je super, že check out je tady všude až ve 12 a ne v 10 jak v ČR, takže toho plně využíváme..:-) nechali jsme si bágly na recepci a šli jsme na obídek. Dáváme dary moře, zeleninu a rýži - vše ok. V 12:45 bereme tágo a jedeme na vlakové nádraží. Je to taková malá budova s dvěma kolejištěma - no do Nha Trangu se spíše létá..:-) Co mě zaujalo je, že prodavači vstupenek drží polední dvou-hodinovou siestu...:-) takže se nedoporučuje cestovat od 11:30 do 13:30..:-) :-) byli tam s náma nějací Amíci, tak nakonec nějakou tu prodavačku vzbudili a lístky dostali...:-) Docela sranda..:-) Nám lístky zajistila recepční hotelu.

20.4.2011 v 17:24 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 1510 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Nha Trang - vietnamská riviéra

Vstávali jsem opět v 6:00, dobalili věci, Kimíček skočila pro 3 bagetky s masem naproti do krámu a sešli jsme do recepce. Něco po půl osmé pro nás přijde transport na autobusové nádraží - fakt dobré služby, když si rezevujete jízdenku, tak vás svezou z celého města zadarmo a nemusíte brát taxi. Vyrážíme opět načas - 8:00. Cesta je krásná, prakticky nás čeká sestup z 1600 metrů do nuly. Všude kolem jsou krásné zelené hory, vodopády, krásné počasí. Ty hory jsou opravdu rozsáhlé - 95% z míst tady musí být ještě neobjevených. Jinak pro kamarády motorkáře - cesta z Da Latu do Nha Trangu je sen každého motorkáře. Krásná prvotřídní silnice a 120 km krásných serpentin..:-) Na motorce by to musela být nádhera, ještě ty hory kolem. Pro koho je to už horší, jsou cestující v autobuse. Klikatá cesta + vietnamský řidič = Kinedryl s sebou. Kimíček asi hodinu a půl držela, ale pak si ho dala taky..:) Cestou byla jedna zastávka na odpočinek. Do Nha Trangu jsme dorazili v 11:30 - cena 110 000 VND za osobu.

18.4.2011 v 6:34 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 2372 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Okolí Da Lat - zelené hory a krásné vodopády

Vstávali jsme opět v 6:00. V 7:30 jsme domluveni s naším taxikářem Kimem na celodenním výletu do okolí Da Latu. V 7:00 jsme před hotelem a jdeme na snídani. Dali jsme si vaječnou omeletku a Bánh Bao - ten knedlík s masem. Ještě jsme chtěli pomerančový džus - zajímavé bylo, že ten džus byl 2x tak dražší než to jídlo. Prej tady ovoce moc neroste a musej ho dovážet..:-) No dejme tomu. V 7:30 nastupujeme do taxíku a vyrážíme. Chlapík se zdá být ok, povídá si s Kimi a je takovej veselej, asi má dobrej kšeft...:-) První zastávka je výrobna přírodního hedvábí. Jsou tady k vidění kokony od bource morušového a náš taxikář nám vykládá, jak to všechno funguje. Mezitím tam pracují nějaké Vietnamky na tkalcovských strojích. Je to úžasný - z toho stroje jim leze ven krásná hedvábná látka - nahoře maj takovej papír nebo co děrovanej - a to je vlastně vzor, jak to ten stroj má přehodit nebo tak. Prostě počítač z doby krále klacka, ale funguje super. Vedle výrobny je i místnost a tam jsou asi 4 ženy a vyšívají to hedvábí - je to fakt krása. Dělají takové ty hedvábné obrazy na zeď. Musí to být ukrutná práce. Kvůli tomu hedvábí je kolem spousty toho morušovníku, kterej žerou ty housenky. Ty housenky jsou pak prý delikatesa...:-) Jinak všude kolem jsou hlavně spousty hektarů kávovníku. Vietnam patří mezi 5 největší producentů kávy na světě. Video : http://www.youtube.com/user/mudrolin#p/u/0/KwdwhTqFpPY

15.4.2011 v 2:25 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 2567 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Da Lat - malá Paříž Vietnamu

Vstáváme opět brzy ráno - v 6:00. Po odhlášení z hotelu jsme si ještě zašli na Pho Ga - kuřecí polévku s nudlemi a pak taxíkem na autobus. Nebylo to zas tak daleko, ale nechtělo se nám tahat ty bágly, když taxík stojí 20 000 VND. Ještě k těm přepočtum z VND na CZK - uberte tři nuly a odečtěte cca 20 % a máte cenu v korunách tzn. 20 000 VND = cca 17 Kč = cca 1 USD. Dorazili jsme na místo - je to nějaký velký vietnamský autobusový dopravce. Kimíček nám šla vyzvednout rezervované lístky. Začala na ně mluvit a furt nějak kroutili hlavou, že ji nerozumí. Tak jsem se zeptal v čem je problém. Kimíček nastvaně říká, že nás tam nemají do Da Nangu...:-) Tak jsem ji mírně upozornil, že jedeme do Da Latu..:-) Da Nang je asi o 1000 km dále..:-) No nic, taková ranní myšlenková rozcvička. Lístky jsme dostali a posadili se do čekárny. Autobus přijel přesně. Byl tam takový maník a vše organizoval, docela mu to šlo, i když tam bylo hafo lidí. Nastoupili jsme, autobus byl čistý, voňavý, na každém sedadle byl k dispozici spací polštářek (to jsem neviděl ani u Student Agency..:-). Pak nám rozdal všem vodu a jelo se - přesně v 8:15. Rozloučili jsme se se Saigonem a celým jižním Vietnamem.

14.4.2011 v 17:29 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 1864 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Delta řeky Mekong - domov a živobytí milionu lidí

Vstávali jsme opravdu časně - v 6:00, zabalili batohy a šli se odhlásit z hotelu. Rozhodli jsme se prověřit důvěru ve vietnamské hotely. Nechtěli jsme s sebou tahat naše 20ti kilové krosny, tak jsme požádali recepční a portýra, zda si je můžeme do druhého dne uschovat v recepci hotelu. Problém to nebyl, tak uvidíme...:-) Vyrážíme za krásného saigonského rána na snídani. Dle LP jsme vyhledali nedalekou restauraci - Pho 2000. Dali jsme si, co jiného, Pho Bo. Bylo dobré. Kimi říkala, že konečně bez jižní nasládlé chuti..:-) Pak jsme vyrazili s jedním batohem k cestovce, kde máme sraz. Před cestovkou již sedí několik lidí, většinou cizinců. Personál nám hned přináší židličky na sezení. Čekáme, čekáme a asi v 8:30 nás náš delegát - takovej vietnamskej cowboy - začne nahánět do autobusů. Má na starosti dva. Pak dalších 30 minut zoufale běhá z jednoho do druhýho a furt nás počítá, asi mu pár oveček chybí. Kimi zaslechla, jak se ptá řidiče, jestli 28 + 28 je 56 nebo ne...:-) :-) No nakonec vyrážíme. Cesta ubíhá. Náš cowboy se představí a pak celou dobu čučí na Kimíka, pak si sedne do uličky autobusu na takovou žiličku a začně Kimi zpovídat. Hrozně je překvapenej, že je původem z Vietnamu. Prý je hrozně podobná nějaký slavný korejský herečce..:-) (mimochodem, tohle už jsem asi 2x zaslechnul, takže něco na tom asi bude...:-)) První zastávka je hned po hodině na čůrání..:-) Náš cowboy mě hned zastavuje a ptá se mě, jestli je to moje kamarádka nebo co. Evidentně se o Kimouška zajímá...:-) No, když jsem mu řekl, že je to moje oficiální odpůrkyně, tak byl takovej posmutnělej...:-) Součástí čůrací zastávky je také prohlídka výrobny tradiční vietnamské manufaktury - hlavně obrazů. Vyrábí je pouze lidé tělesně postižení - hlavně z války + někteří s VVV díky agent Orange. Co jsem viděl, byli to hlavně paraplegici, nebo nějaká ztrátová poranění z války. Na to, že to byla zastávka na WC, to bylo hrozně zajímavé. Konečně jsem se dozvěděl, jak dělají ty typické obrazy, kde motivy jsou vykládané perletí z mušlí - máme totiž 3 takové doma, které nám dovezl Kimi táta. Řekli nám, že se vše musí nejdříve rozkreslit a poté po částech vyřezat takovou minipilkou jen z té vrstvy perletě té mušle. No šílenááá práce. Jsou nesmírně zruční. Výroba jednoho takového velkého obrazu zabere jednomu člověku asi 3 měsíce. Vedle dílny je také prodejna. Byly tam opravdu překrásné obrazy. Něco neskutečného. Jeden z nich by přesně pasoval k těm našim třem do ložnice. Chtěli jsme tam právě koupit jeden velký - bohužel cena - 1500 USD nás vrátila do reality..:-( Nicméně něco jsme nakoupili, snad jsme tím i pomohli těm lidem. Určitě to v životě lehké nemají.

11.4.2011 v 20:21 | Karma článku: 14.37 | Přečteno: 2464 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Přelet Phu Quoc - Saigon

Ráno jsme vstávali kolem 9:00, dali jsme si snídani a Kimi šla k moři, já ještě dokončoval blog. Transport na letiště měl přijet v 13:00, pokoj jsme museli vyklidit do 12:00. Kolem jedenácté jsem se zašel také ještě vykoupat a pak už jsme zabalili a připravili se na let. V poledne jsme si zašli na oběd do restaurace na pláži. Bylo to opravdu super. Udělal jsem pár fotek. Krásný pohled na moře, palmy, téměř bez lidí. Objednali jsme si dva Saigony a čekali na jídlo. Mezitím jsme brouzdali po netu. Zatím naše zkušenosti v dostupností wi-fi jsou 100%. Internet je prostě všude, na pokojích, na zahradě, u bazénu a dokonce i na pláži - mimochodem mohla by si z toho vzít ponaučení většina českých penzionů a hotelů. Pamatuji si, že nedávno v hotelu Pyramida v Praze po mě chtěli asi 300 Kč za den mizerného wi-fi připojení...:-) Tady je samo vše v ceně ubytka nebo zadarmo. Video : http://www.youtube.com/watch?v=haTtRZr6h0Q

9.4.2011 v 16:28 | Karma článku: 14.50 | Přečteno: 1340 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1670
Dočasný světoběžník ... :-)