Da Lat - malá Paříž Vietnamu

Vstáváme opět brzy ráno - v 6:00. Po odhlášení z hotelu jsme si ještě zašli na Pho Ga - kuřecí polévku s nudlemi a pak taxíkem na autobus. Nebylo to zas tak daleko, ale nechtělo se nám tahat ty bágly, když taxík stojí 20 000 VND. Ještě k těm přepočtum z VND na CZK - uberte tři nuly a odečtěte cca 20 % a máte cenu v korunách tzn. 20 000 VND = cca 17 Kč = cca 1 USD. Dorazili jsme na místo - je to nějaký velký vietnamský autobusový dopravce.  Kimíček nám šla vyzvednout rezervované lístky. Začala na ně mluvit a furt nějak kroutili hlavou, že ji nerozumí. Tak jsem se zeptal v čem je problém. Kimíček nastvaně říká, že nás tam nemají do Da Nangu...:-) Tak jsem ji mírně upozornil, že jedeme do Da Latu..:-) Da Nang je asi o 1000 km dále..:-) No nic, taková ranní myšlenková rozcvička. Lístky jsme dostali a posadili se do čekárny. Autobus přijel přesně. Byl tam takový maník a vše organizoval, docela mu to šlo, i když tam bylo hafo lidí. Nastoupili jsme, autobus byl čistý, voňavý, na každém sedadle byl k dispozici spací polštářek (to jsem neviděl ani u Student Agency..:-). Pak nám rozdal všem vodu a jelo se - přesně v 8:15. Rozloučili jsme se se Saigonem a celým jižním Vietnamem.

Květinové zahrady v Da Lat

Cesta autobusem byla vietnamská klasika. Měla trvat 8 hodin -jenom 350km !!! No řidič to valil cestou necestou. Obecně ve Vietnamu pravidla v dopravě prakticky neexistují. Prostě platí právo většího a rychlejšího. Takže náš řidič a 10 vteřin troubil, buď na někoho ať uhne, nebo na někoho, že ho předjíždí, nebo zdravil protijedoucí řidiče autobusů, nebo asi jen tak pro zábavu. Bylo to fakt hrozný. Seděli jsme v první řadě sedadel, takže jsme ten silný autobusový klakson měli z první ruky. Občas jsem si říkal, že tohle už nemůže vybrat a.... vybral. Předjíždění do zatáček, přes dvojitou plnou čáru, na červenou - všechno jedno..:) Protijedoucí vozdila se vyškarpovávají normálně, maj smůlu - jsou menší než ten autobus... Každou chvíli zastavujeme a někoho přibíráme, nebo vysazujeme. Po 2 hodinách zastavujeme na čůrání - dáváme s Kimi Bánh Bao - takový jakoby knedlík plněný masem jako svačinku a už se zase jede. Jakmile se vyjede za Saigonu, začíná se měnit reliéf krajiny. Začínají kopce a hory, vysloveně tropická flóra postupně zeslabuje. Všude kolem jsou plantáže s kaučukovníky - u každého stromu je tam přidělaný vydlabaný kokosový ořech - tím to pak slévají. Cestou jsme viděli spoustu zajímavostí. Dobří byli dělníci co opravovali silnici - vařili si ten asfalt normálně na nějakym ohni v kovových sudech - jo na techniku asi nejsou prachy... Míjíme spousty motorek, některé zažene náš řidič pěkně do úzkých, ale zatim žádný karambol. Silnice se začíná vlnit a jak vjíždíme do středovietnamské vysočiny, začínají serpentiny. Kolem poledne je 30 min přestávka na oběd. Zastavujeme asi u nějaký vývařovny nasmlouvané dopravcem, protože tam stojí všechny jejich autobusy. No jídelna fakt nic moc, jídlo taky nic moc, pivo teplý. No prostě, lepší by byl sendvič v batohu. Chvíli ještě oddychneme a už zase razíme. Sice je ohlášená ještě jedna přestávka, ale řidič už to valí rovnou na Da Lat. Posledních 30km už jen stoupáme v serpentinách. Konečně dorážíme - v 16:00.

Město Da Lat - cca 1500m nad mořem a víc, teplota tak kolem 20 stupňů, příjemné počasí. Bereme taxíka a vybíráme jeden z hotelu z LP. Řidič nám to chvíli rozmlouvá, že prej je moc drahej, že nám ukáže jeden levnej, ale stejně dobrej /je nám to jasné - má provize z každého turisty..:-). Nicméně vybrali jsme ten původní hotel ad hoc, tak jsme řekli, že se na to mrkneme. Hotel zvenku moc pěkný, prakticky v centru. Kimi šla na výzvědy, jak je to s cenou a jak vypadá pokoj. Nakonec jsme na to kývli. Kimi usmlouvala cenu 300 000 VND za noc pro oba. Cena je super na tuhle lokalitu a pokoj je fakt hezký. Velký s koupelnou, čistý, wifi je samozřejmostí. Tak jsme nakonce byli rádi, že nám ten řidič poradil. Občas asi nebude na škodu si od nich nechat ukázat ten jejich hotel....Navíc řidič říká, že kdybychom to tu chtěli procestovat, může prý nám dělat celý den řidiče za dobrou cenu. No ještě uvidíme. Ubytujeme se a vyrážíme do města. Da Lat je opravdu krásné město. Dýchá z něj ta francouzská atmosféra, která tady byla za doby, kdy byl Vietnam francouzskou kolonií. Všude je čisto, krásné restaurace jsou všude, luxusní vilové rezidence na každém rohu. Žádný barák na baráku. Opravdu nás to nadchlo. Kdyby tady místo motorek jezdila auta, řekl bych, že jsme někde v Rakousku či Itálii u horského jezera. Jsme tu jak v jiném světě a ne ve Vietnamu. Dle LP doporučení vyrážíme do V-café. Jdeme podle navigace a v pohodě to nacházíme. Jídlo dobré, dali jsme si po dlouhé době něco evropského. Zpátky jsme to vzali kolem jezera - byla krásně nasvícená malá Eiffelova věž. Říká a říkalo se tomuto městu malá Paříž a ten příměr má něco do sebe. Cestou se ještě zastavujeme nakoupit lahev vína. V LP píšou, že tady maj svoje vinice a že to víno je dobré. Tak zkoušíme nějaké dražší se značkou Da Lat. Jedno takové jsme pili také na ostrově Phu Quoc, ale to nebylo nic moc. Tak dáme mu ještě jednu šanci. Kupujeme lahev za 95 000 VND - to už by snad měla být lepší. No - je stejná jako ta minulá...:-), takže víno z Da Latu spíše nebrat - ale - čistě osobní názor. Dali jsme večerní obligátní slivovici a šli spát.

Fotografie : http://mudrolin.rajce.idnes.cz/12.4._Da_Lat/

Druhý den vstáváme relativně brzy - už v 8:00. Kimíček si pročetla LP a zaškrtala nám všechna místa, která musíme navštívit. No bude to celodenní túra. Dole na hotelu na nás čeká už ten náš taxikář a nabízí nám celodenní výlet autem po okolí Da Latu. Stejně jsme si to chtěli koupit u cestovky, tak se nakonec domlouváme na 800 000 VND za oba na celý den. To myslim je dobrá cena. Vyrážíme na snídani. Cestou nás odchytne Easy Rider - jsou to motorkáři, kteří vás berou na výlety po okolí. Na Kimíčka začal anglicky - prej vypadá jako Korejka..:-) O Easy Riderech je toho dost napsáno v LP a to v dobrém, ale výlet už máme zajištěný a navíc chtěl v součtu víc, než ten taxikář. Jdeme do centra k tržišti a dáváme ranní polévku - Hu Tieu = Pho Bo s jinýma nudlema. Nebylo to nic moc. Po snídani vyrážíme na náš velký okruh. Přichází k nám jedna z mnoha pouličních prodavaček a začíná na Kimička anglicky, po chvíli zjistí, že může i vietnamsky. Říkala, že vypadá jako Korejka - hehe...:), deja vu? No nekupujeme nic a nastavujeme navigaci. Zjištujeme, že v LP maj napsaný blbě některý ulice u památek, takže to nastavujeme přímo z mapy. Konečně vycházíme. První na řadě je pagoda Linh Son. Docela pěkná, asi půl hoďky od centra, uvnitř se zrovna modlí nějaký mnich. Má to krásnou atmosféru - duní tam ty zvony do toho ty motlitby. Je to hezký.

video : http://www.youtube.com/watch?v=fxUoazESgGU

Po vyfocení jdeme směr vietnamský evangelický kostel v Da Lat - prý je jeden z 6ti z celého Vietnamu - doporučení LP. Je to kousek od pagody. Cestou kupujeme čerstvě vymačkanou šťávu z pomela - to jsem ještě neměl, ale je to super - cena 15 000 VND. Dorážíme ke kostelu. No nic moc. Obyčejný takový malý kostelík - navíc zavřený. Další máme v plánu prohlídku Dalatských zahrad. Cestou míjíme takovou miniEiffelovku na kruháči. Je tvořená kytkama - zajímavé je, že tady všechny tyhle květinové výzdoby mají uspořádané z na sebe naskládaných květináčů s kytkama. Za chvíli přicházíme k Dalatské univerzitě - je tady rozsáhlý kampus, dovnitř nejdeme - máme toho ještě hodně. Asi za půl hoďky přicházíme k Dalatským květinovým zahradám. Vstupné - 15 000 VND. Je tu opravdu krásná vstupní brána - opět, sestavená z květináčů s kytkama. Trochu fotíme a vcházíme dovnitř.

video : http://www.youtube.com/watch?v=OFgm4iNMJxM

Je to tu opravdu krásné, spousta známých i neznámých kytek, krásně upravené keře a různé obrazce. Procházíme si zahrady. Mají tady také pěkné z keřů vyrobené 2 dlouhé draky. Je tu také jezírko, dáváme zmrzku a hledáme klece s opicema dle LP - ty ale nenacházíme. Asi je už je tam nemají. Děláme nějaké snímky a procházkou míříme k východu. Další v plánu je starobylá železnice - jenže je na druhým konci města. Nakonec vyrážíme pěšky - míjíme opravdu luxusní rezidence - některé ještě z dob francouzské kononie, jiné už fungl nové. Všechny ty baráky i vily jsou nově opravené, kousek za nimi se staví jako o život nové byty - vypadají stejně jako novostavby u nás. Cestou zjišťujeme, že Nokia se fláká s aktualizací map Vietnamu..:-) Místo, kde měla být cesta, je nyní nový stadion před dokončením a na bráně má napsáno vietnamsky - vstup přísně zakázán. Jdeme dál, jsme přeci cizinci a ti vietnamsky většinou neumí...:-) Kolem nás se hemží dělníci a nikoho nevzrušujeme, takže se opět napojujeme na správnou ulici. Míjíme Pasteurův ústav - mimochodem jeho žák Dr. Yersin - strávil ve Vietamu většinu svého života a je zde i pochován. Jak jeho jméno napovídá - objevitel bakterie moru.

Asi po hodině chůze si dáváme oddych v jedné restošce. Objednáváme místní specialitku - Com Tam. Je to prakticky BBQ s rýží, ale chutná výborně. Je k tomu ještě polévka a nějaká nakládaná zelenina. Dáváme ještě dvě 333 (další značka piva) - bohuže nemají chlazené tzn. A, buď pít pivo s teplotou 26 stupňů nebo B, dát si pivo jako všichni Vietnamci - s ledem, rozhoduju se pro B. Celý oběd včetně dvou pivek nás vyšel na 95 000 VND. Tomu říkám super cena. Přicházíme k starobylé železniční stanici. Za chvíli odtud odjíždí vláček do nějaké vesnice, ale nemáme čas tak nejedeme. Budova celkem hezká, na perónu je nějaká stará parní lokomotiva a pár vagonů. Jinak nic. Tak vyfotíme a míříme zpět do centa. Cestou kolem jezera jsou vidět rozsáhlá staveniště a plakáty - jak to bude vypadat. Budujou tam celá obrovská centra hotelů, nákupních center a všeho ostatního. Cestou se stavujeme ve Vietnam Airlines - kupujeme si letenky na 23.4. z Da Nangu do Hanoi. Vygooglil jsem si totiž, že je to asi 800 Km a strávit celý den ve vlaku se nám nechce. Navíc za oba dva platíme 1 400 000 VND - což je za hubičku a let trvá jen hoďku. Další naší zastávkou je Dalatská katedrála - zase krásně opravený kostel, ale opět zavřený. Nějak to nechápeme - je všední den. Naproti kostelu je potom mimiEiffelova věž známá z obrázků Da Latu. Když jsme ji fotili - vypadá to, že je to jenom anténa, ale ve tvaru Eiffelovky. Obloha se začíná silně mračit, ale neprší. Jdeme se ještě podívat na Crazy house - je to takový šílený dům jedné věhlasné vietnamské architektky Hang Nga. Je to takový kýčovitý, prostě - nedá se to úplně popsat, tak mrkněte na fotky..:-) Každopádně zajímavost - ta architektka je dcera prezidenta Vietnamu, který nastoupil po Ho Chi Minhovi. Poslední z našeho výčtu památek je starobylá pagoda Lam Ty Ni. Docházíme tam asi po půlhodině chůze. Opět zavřená. Máme holt smůlu, nebo by LP měl aktualizovat údaje..:-)

Natavujeme navigaci na hotel. Bydlíme kousek od centra a jezera. Vzpomněl jsem si, že Kimíček se moc chtěla projet na šlapadle. Sice jsem viděl, že sotva plete nohama, ale říkal jsem si, novomanželka musí něco vydržet..:-) Půjčili jsme si teda šlapadlo ve tvaru labutě z poutě..:-)Pěknej kýč... Za hodinu 60 000 VND. Obloha byla taková potemnělá, ale nepršelo. Tak jsme vyrazili - nejdřív řídila pákou Kimík. Když jsme se asi 5x točili furt jen v kruhu, tak jsem to převzal... Jojo, to je ten smysl pro orientaci..:-) Budu asi muset tuhle část novomanželky reklamovat..:-) :-) Nechápu, jak může dělat a orientovat se v mikrochirurgii, když se nezorientuje ani na rybníku..:-) :-) - asi jiná část mozku...:-). Kimíček měla představu, že vyplujeme doprostřed jezera a budeme odpočívat. Z toho jsem ji rychle vyvedl. Museli jsme přeci projet celé to jezero...:-) Takže jsme šlapali jak diví a když už si chtěla Kimíček odpočinout, museli jsme zpět, abychom nepřesáhli hodinu a stihli to vrátit..:-) :-) :-) No dorazili jsme na čas. Sotva jsme pletli nohama. Odhadem jsme dnes nachodili nejméně 15 km. Razíme konečně do hotelu. Dáme oddych, spršku a jdeme na jídlo. Večeřeli jsme v takové lepší restauraci u jezera. První co mne zaujalo, byla nabídka grilovaného holoubka. No to jsem si musel dát. Kimi si dala tofu a nějakou zeleninu. Holoubek byl ok - jen toho bylo málo...:-), ale zato to tofu - to byl hnus. Nebylo totiž orestované. Kimina mamka ho dělá super, ale tohle byla taková blemtanina. Po večeři jsme ještě zkusili takovou nějakou pečenou placku - Banh Trang Nuong, byla docela dobrá. Na pokoji jsme padli vysílením...:-) Byl to opravdu náročný den.

Fotografie : http://mudrolin.rajce.idnes.cz/13.4._Da_Lat/

Závěrem : Da Lat je rozhodně nejhezčí město, co jsme zatím ve Vietnamu navštívili. Je zde zcela optimální klima - v zimě teplota neklesá pod 15 a v létě nestoupá nad 30 stupnů. Je to krásné horské letovisko a podle toho to také vypadá. Zajímavé je, že za války město Da Lat bylo zabráno armádou Viet Congu bez jediného výstřelu. Říkalo se totiž, že za války zde odpočívali důstojníci USA, Viet Minh i Viet Congu. Dokonce některé prameny uvádějí, že existovala dohoda o vyloučení města Da Lat ze všech bojů, pro uchování tohoto krásného místa. Každopádně návstěva města má naše 100% hodnocení. Kdokoliv se budete chystat do Vietnamu, Da Lat v žádném případě nesmí chybět ve vašem itineráři.

CAVE : Po převodu videí z HD na avi jsou nyní k dispozici na adrese

: http://www.youtube.com/user/mudrolin#g/u

Je tam i spousta videí od začátku našeho cestování.