Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oldřich Štěpánek

Gili Ayer - opravdový ráj Indonésie

Ráno jsme podle instrukcí byli v 8:30 připraveni po snídani k odjezdu na Gili Ayer. Měl nás vyzvednout chlapík od Mr. Hardyho. Nikdo nikde, jen parta Amíků, kteří si dali snídani před Rinjani trekem. Bolely nás nohy tak, že jsme sotva chodili. Amíci zmerčili, že Rinjani asi máme za sebou, tak začali vyzvídat. Hrozně se divili, že nahoře je dost zima a že v kraťasech to rozhodně nebude žádný med. Nakonec z nich vylezlo, že jim nikdo nic neřekl a že mají jen věci na pláž..:-) No začali být dost nerudní na svého průvodce, načež je uklidnil, že hned další zastávka je u obchodu, kde vše můžou dokoupit..:-) No zajímavá obchodní taktika..:-) Určitě z majitele obchodu něco kápne, ale chudáci ti Amíci. Náš chlapík furt nikde. Zašel jsem za Holanďanem, jestli nemá číslo na Mr. Hardyho. Tak mu zavolal a že prý jeho člověk za chvíli dorazí. No nakonec jsme čekali až do 10:00, než se objevil. Objednal nám koňský povoz a odvezl do přístaviště. Tam nám koupil 2 lístky na veřejnou loď na Gili Ayer – mimochodem tuším 8 000 IDR za jednoho. Funguje to tam tak, že když je dostatek lidí a nákladu na loď, tak vyrazí. Naštěstí nás bylo už dost, takže asi za 10 min jsme se nalodili. Cesta trvala cca 10 minut, bylo to kousek. Jakmile jsme vystoupili, hned byl u nás chumel náhončích nabízejících „transport“ koníkem s povozem. My ale vyrazli pěšky podél pláže.

28.7.2013 v 8:49 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 624 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Výstup na Rinjani - drsný indonéský trek

Ráno jsme vstali už v 8:00, dali si snídani a už nás vezl chlapík na motorce k přístavišti rychlých lodí. Tam jsme se asi s půlhodinovým zpožděním nalodili a vyrazili. Loď vypadala docela dobře, nově. Byla narvaná do posledního místa. Když jsme vyrazili, zapnul jsem GPS na mobilu. Zajímalo mne, kolik tedy „fast boat“ vlastně jede. Tak co jsem sledoval, jela maximálně 50km/h, což na loď je asi dost..:-) Za hodinu a čtvrt jsme dorazili do přístavu Senggigi na Lomboku. Tam už na nás čekal smluvený řidič s nápisem „Olda“..:-) Došli jsme k autu a vyrazili. Řidič byl v pohodě. Zastavil nám, když jsme chtěli fotit, vyprávěl nám, co kde je a kde se co staví a tak. Pak jsme cestou viděli perlovou farmu a Kimíček asi chtěla doplnit svoji sbírku či co, tak jsme se tam zajeli podívat. Perly měli hezké, ale ne úplně černé, tak nakonec nic nevybrala.

17.7.2013 v 19:39 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 2690 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Mount Ijen - peklo sirného dolu

Ráno opět v 3:30 budíček, sbalili jsme všechny věci, jelikož na hotel se už vracet nebudeme. Byla pro nás připravená balíčková snídaně a kafe. Tak jsme něco dali do žaludku a vyrazili jsme. Asi po hodině jízdy jsme přijeli k úpatí Mt. Ijen. Byla ještě tma, takže jsme nasadili čelovky a vyrazili. Čekal nás asi hodinový výšlap k vyrcholku kráteru. Cestou nahoru už jsme potkávali první nosiče síry. Ijen je totiž známá hlavně pro důl na surovou síru, který se nachází u sopečného jezera. Viděl jsem už několik dokumentů v ČR o těchto nosičích. Jejich náklad je cca 80 kg síry a tu musejí přímo z dolu dostat na vrchol kráteru a poté ještě sejít dolů ze sopky. Toto prý absolvují 2-3x denně. No ukrutná práce a jen za pár babek.

10.7.2013 v 1:52 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 772 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Mount Bromo - nejznámější sopka Jávy

Ráno jsme vstali v 7:00, zabalili věci a šli na snídani. V 8:00 nás měl vyzvednout minibus a měli jsme vyrazit na náš třídenní trip. V pohodě snídáme a najednou v 7:30 už u nás stojí náš řidič. Že prej odjezd je v 7:30..:-) No, trochu nám to asi popletli v té agentuře. No nic, tak že prý vyzvednou ještě nějaké hosty a zastaví se za chvíli. Tak jsme do sebe naházeli tousty a kafe a po chvíli jsme už nastupovali do našeho vozítka. Bylo už narvaný turistama - resp. byl to minivan, takže vzadu bylo už asi 10 lidí. Jediná volná místa byla vedle řidiče. Usadili jsme se a vyrazili. Pásy nebyly k dispozici, tak jsme si připadali každých 5 minut jako kamikadze. Ale asi po hodině jsme si na tu jejich zběsilou jízdu v protisměru zvykli a už ji ani nevnímali. Dle itineráře nás dnes čeká 10 hodin jízdy. Jedeme z Yogyakarty až k úpatí Mount Bromo.

9.7.2013 v 1:14 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 1201 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Borobudur a Prambanan - rovníkové památky UNESCO

Ráno jsme vstávali už v 3:30, sbalili si věci a v 4:00 už nás vyzvedával přímo spolumajitel Rumah travel – sympatický Holanďan a jeho zřejmě partnerka z Indonésie, která hovořila anglicky. Za 15 min jsme nabrali ještě jeden pár z Holandska a vyrazili jsme. Většina těchto výletů míří na svítání slunce na Borobudur, nicméně my jsme vyrazili na vyhlídku naproti sopce Merapi. Dorážíme tam asi kolem 5:00. Jsme tam sami, je to taková malá vesnička. Před námi se rozprostírá nádherný pohled do údolí, kde vzadu se tyčí dvě sopky – jedna z nich je Merapi. Pod nimi v mlžném oparu prosvítá džungle.

8.7.2013 v 1:15 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 521 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Yogyakarta - kulturní centrum Jávy

Ráno jsme si přivstali, dobalili vše potřebné, připravili bagáž na let a šli jsme se odhlásit z hotelu. Pak už jsme vyrazili na masáž, kterou jsme si objednali včera při večeři. Ujaly se nás dvě holčiny a tvrdě na nás makaly opravdu hodinu a půl. Bylo to dost náročné, musím říct, ale ok. Po masáži jsme chytli taxíka a vyrazili na letiště. V LP píšou, že nejlepší je chytnout tágo od Blue Bird company a měli pravdu. Jsou jedni z mála, kteří zapínají taxametr, aniž je k tomu musíte vyzvat. Cesta na letiště nás stála 50 000 IDR – třetinu co z letiště..:-) Njn. Na letišti hafo lidí, jdeme podle ukazatelů na domestic flights. V Denpasaru budují nové letiště, tak je to takové vše provizorní, ale nakonec jsme vše našli a už stojíme na odbavení. Tady jsme pochopili význam tzv. „letištní malárie“. Tak zeštípaní, jako v hale domestic flight, jsme nebyli za celý pobyt. Navíc repelent jsem musel zabalit do kufru. No nic moc. Dali jsme si tam oběd v jedné restauraci a šli na letadlo. Letěli jsme s Garuda Airlines, což by měly být nejlepší aerolinky v Indonésii. Let trval asi hodinku a byl celkem ok. Nicméně jak je člověk zvyklý, že vzlétne, pak je dlouho klid a pak přistane, tak tady pilot snad každých deset minut měnil směr. Doprava, doleva, nahoru dolů – nechápal jsem proč, ale asi je to tady tak normální. Přistání v Yogyakartě bylo ok.

7.7.2013 v 1:21 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 511 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Bali - výlet k vulkánu a odlet na Jávu

Ráno jsme si museli trochu přivstat, Agus nás vyzvednul už v 8:00. Asi za hodinu cesty jsme se zastavili na představení tradičního divadla – Barong a Kris. Vstupné bylo 100 000 IDR na osobu, takže docela drahé, ale dalo se to shlédnout. Zajímavé kostýmy, zajímavý příběh (takový hodně hinduistický), jako celé Bali. Po představení jsme vyrazili do výrobny batikovaných triček. Bylo docela zajímavé vidět, jak tam ty paní ručně malují různé motivy horkým voskem na trička a vůbec celý ten proces výroby. Mimochodem batika je prostoupená celým Bali. Všude jsou obchody s batikou, všude vás lákají na nákup nějací naháněči. Potom jsme samozřejmě navštívili jejich obchod s hadrama. Některé košile měli docela hezké, ale nic nás nějak extra nezaujalo, takže jsme pokračovali v cestě.

6.7.2013 v 4:20 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 573 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Bali - průzkum vnitrozemí

Ráno jsme si pěkně přispali. Chlapík z agentury nás měl vyzvednout až v 10:30. V pohodě jsme dali snídani a v 10:30 přesně už stálo před hotelem auto. Náš průvodce a zároveň řidič se jmenoval Agus. Nasedli jsme do postarší, ale celkem ok Toyoty a vyrazili do permanentní dopravní zácpy na Bali. Cestou jsme si povídali s Agusem a bylo to moc zajímavé. Vykládal nám o hinduismu na Bali, o kastách a prakticky o všem z běžného života. Asi po hodině jsme zastavili na kávové plantáži. Hned jak auto zastavilo, už nám otvírá dveře jeden mladík z farmy a začala prohlídka. Bylo to moc zajímavé, procháželi jsme takovou polodžunglí a on nám ukazoval všechny možné rostliny. Nejdříve kávovník, ukázal nám rozdíly mezi arabikou a robustou, poté další plodiny co pěstují tzn. kakaovník - ten jsme dokonce ochutnali, vanilku, různé druhy ovoce, skořici, banánovník atd.

3.7.2013 v 1:56 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 636 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Bali - ráj turistů

Ráno jsme brzy vstali a dole už na nás čekal smluvený taxikář. Vše jsme naložili a vyrazili k letišti. Cesta docela ubíhala. Za městem jsem viděl ukazatele na okruh F1 Sepang. Na letišti jsme byli za cca hodinku, stálo to 73 Ringgitů. Když to srovnám s jízdou z letiště, tak pokud někdo cestuje sám, je výhodnější rychlodráha. Pokud jste dva, je asi lepší ten taxík, i když je o něco pomalejší. V odletové hale jsme dali snídani, rozloučili jsme se s Kuala Lumpur a hurá na Bali.

30.6.2013 v 14:04 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 806 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Kuala Lumpur - trocha západu uprostřed Asie

Ráno jsme vstávali kolem 9:00 a teprve vše vybalili. Pořídili jsme poměrně levný hotel v oblasti Chow Kit (1 600 Kč za 3 noci), což je cca dvě stanice vlakem od centra (je to tzv. Monorail station - nadzemní dráha). No pravda, hotel nemá sice žádná okna, ale jinak je celkem ok.:-) V LP jsme se dočetli, že si máme zajít na trh Imbi na snídani. Koukám do mapy a vzdušnou čarou se to zdá tak 2,5km. Říkám si, že nám před snídaní alespoň trochu vyhládne a podíváme se po městě. Trochu nám to komplikoval fakt, že v tom spěchu jsem se zapomněl podívat, jestli náhodou nemají v Malajsii jiné zásuvky a věřte nevěřte - mají...:-) No to samozřejmě Kimíček hned náležitě okomentovala, že kdyby balila ona, určitě by si na to vzpomněla..:-) hehe - to určitě. Takže jsme vycházeli bez mobilu a tedy i bez navigace.

21.6.2013 v 4:21 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 738 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Malajsie - Indonésie - Singapur - Vietnam a zpět do Čech

Zdravíme a vítáme všechny opět po necelém roce na našem blogu. Po Vietnamu a Nepálu jsme se rozhodli nyní trochu zvolnit a kromě poznávání nových míst, věnovat také část naší dovolené relaxaci. Proto jsme vybrali na letošní rok Malajsii, Indonésii, Singapur a Vietnam. Do Vietnamu však jen zalétneme pozdravit rodinu..:-) Původní plán byl nějdříve let do Kuala Lumpur, týden cestování po Malajsii, pak Singapur a nakonce Indonésie. Toto jsme nakonec trochu upravili a Malajsii si necháme až na závěr podle toho, kolik nám zbyde času. Nevýhodou Indonésie je její rozlehlost. Po několika marných pokusech naplánovat naši trasu tak, abychom se podívali na všechny hlavní ostrovy, jsme se rozhodli prozkoumat jen Bali, Lombok a Jávu.

19.6.2013 v 17:36 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 985 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Konec naší Tour de Nepal

Ráno jsme si zase přispali, dali si snídani v Thamelu a pak se celý den poflakovali po Kathmandu a dokupovali ještě nějaké suvenýry a dárky do Čech. Kimíček nalezla spoustu hadříků, takže jsme se asi 5x museli vracet s plnými batohy na hotel. Konečně drancování obchodů utnuly poslední 2000 NPR v peněžence. Na hotelu jsme vše narvali do našich batohů i do dalších dvou, co jsme zde nakoupili a vše bylo připraveno na cestu. Zašli jsme na poslední večeři a úspěšně tam utratili zbytek peněz. Měli jsem jen 1000 NPR jako železnou rezervu na taxíka k letišti. Po večeři jsme šli brzy spát, ráno vyrážíme v 7:00 od hotelu.

13.12.2012 v 19:04 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 983 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Kathmandu - hlavní město Nepálu

Ráno jsme vstávali kolem 7:00, dali rychlou snídani a džíp od hotelu nás dovezl na stanoviště autobusů. Dali jsme batohy do kufru /naštěstí ne už na střechu/ a nastoupili jsme. Autobus byl asi nejlepší, kterým jsme v Nepálu cestovali. Velké sedačky, klima nebyla, ale u každého sedadla větráček. Kolem 8:00 jsme vyrazili. Cesta byla díky pohodlným sedačkám celkem ok, nicméně díry v asfaltu jsme cítili pořád. Asi za 4h zastavujeme na oběd. Je to taková jídelna, kde zastavili snad všechny turistické autobusy jedoucí do Kathmandu. Vystoupili jsme a všude davy lidí jdoucí do jídelny. Mají tam zajímavý systém, nejdříve si u kasy musíte koupit lísteček s číslem jídla, které jste si vybrali a poté s tím lístečkem musíte do fronty k jednomu z mnoha chlapíků, co tam kuchtí ty jídla přímo mezi stoly jídelny. Pak si musíte někde najít příbor a místo na sezení a začít jíst..:-) No zážitek, ale něco do žaludku jsme dostali. Za 30 min už zase musíme nastupovat a vyrážíme. Hodinu jedeme tak na pohodu a pak to začalo. Před námi byly hory kolem Kathmandu. Viděli jsme několik kilometrů serpentin, které byly zaplněné stojícími auty. Prostě dopravní zácpa. Nevíme, jestli se něco stalo, nebo jestli to bylo normální, ale strávili jsme čtyři hodiny popojížděním do serpentin, hrůza. Konečně v podvečer dorážíme do Kathmandu. Autobus zastavil na jedné rušné ulici, ptáme se kudy jít do Thamelu (čtvrť turistů) a vyrážíme. Je to asi 10 min chůze.

26.11.2012 v 12:59 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 1330 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Chitwan - překvapivé safari v Nepálu

Ráno vstáváme kolem 5:30, nasadíme batohy a vyrážíme. Hotel úplně tmavý, nikde nikdo. Na recepci zhasnuto. No platili jsme už večer, tak míříme k východu. Oops, hotel je zamčený na mříže..:-) a nám za 15 min odjíždí autobus. Tak co teď, nezbývá nic jiného než dělat nějaký hluk a přilákat recepčního z hotelu. Tak začínám lomcovat mřížemi a čekám. Nic, tak znova. Pak už slyším šramocení a z jedněch dveří vylezl rozespalý Nepálec, chvíli koukal jak puk, nechápal, tak mu říkám, že za chvíli nám jede bus, tak to naštěstí pochopil a pustil nás. Autobus stál na té hlavní silnici proti vstupu do areálu. Je to kousek, tak stíháme. Byl tam autobus, který vypadal lépe než ten minulý, ale že by to byl nějaký zázrak, tak to nebyl. Batohy naštěstí dali dozadu do kufru a my nasedli. Vevnitř je to o dost lepší, tak 2x více místa na nohy, větráčky u sedadel, oddělený prostor řidiče od cestujících. Byli jsme docela spokojeni. Většina cestujících byli cizinci. Tak vyrážíme.

22.11.2012 v 17:02 | Karma článku: 9.33 | Přečteno: 944 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Rodiště Buddhy - Lumbini, Nepál

Ráno vstáváme už v 6:30, rychle zaplatíme a jdeme 100m dolů po ulici do jedné hezké kavárny, co jsme si včera vyhlédli. Dali jsme si čerstvé pečivo a normální kafe - balada, po těch všech vajíčkách, tibetském chlebu atd. Dojedli jsme, chytli taxíka a nechali se odvést na autobusové nádraží. Taxík byl za 150 NPR. Autobusové nádraží vypadalo jako fotbalové hřiště, kde místo trávy je hlína a místo branek vyskládané hezké turistické autobusy. Je tam takový - asi šéf a organizátor, který se na nás hned obrací, ukazujeme mu naše jízdenky, tak říká, že autobus ještě nepřijel, ale že je na cestě..:-) tak ať si sedneme a počkáme. Vedle nás sedí ještě jeden běloch - vypadal jako kovboj, byl z Kanady. Seděli jsme a koukali, jak kolem nás odjíždí jeden hezký autobus za druhým. Pak přijel ten náš..:-) no, vypadal hodně jinak oproti těm ostatním. Holt - public bus. Jeden z Nepálců hned bere naše bágly a hází je na střechu, poté nás usazuje. Zajímavé je, že i v takovém buse platí místenky. Sedli jsme si o dvě místa jinam a hned nás řidič přesadil na ta správná. Sedačky jsou na Evropany, jako jsem já, dost malé a úzké, ale jde to. Místo na nohy nula, kolena se mi tam skoro ani nevejdou. Kimíček je na tom o poznání lépe..:-)

16.11.2012 v 12:11 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 815 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Trek kolem Annapuren, Muktinath - Jomson - Pokhara

Vstávali jsme až po 8:00 a musím říct, že konečně noc, kdy jsem se nebudil. Přebalili jsme bágly a šli na snídani. Hodně turistů si bere z Muktinathu džíp do Jomsonu a pak už druhou část Annapuren nejdou. Tak to chce udělat i Petr s Danielou a nakonec i my. Rozhodli jsme se ale, že to dáme do Jomsonu pěšky. V klidu dosnídáme a vyrážíme. Cestou potkáváme několik pouličních prodejců většinou s čepicemi a rukavicemi z jačí vlny. Dobré je, že hned vedle vystaveného zboží mají něco jako dřevěný pletací stroj, na kterém to vše vyrábějí. Kupujeme něco pro Kimíčka a vyrážíme. Dnes náš čeká cca 1 000 m sestupu. Jako každý den je dnes azuro. První vesnice, kterou procházíme je Jharkot - jsme tam za cca půl hodiny. Opět pár stánků s hadříkama a ovocem. Obecně na této straně od Thorung La se nám zdá vše takové civilizovanější, mají tu kanalizaci, elektřinu, domy jsou lepší a hezčí atd. Cestou nás každou chvíli míjí nějaký džíp plný turistů. Je fakt, že nás zas tolik pěšky nejde..:-) no uvidíme. Pokračujeme v sestupu, před námi jsou opět krásné pohledy na to samé pohoří, jak z Thorung La. Většinu cesty jdeme po silnici pro džípy. Pokaždé když projedou, tak člověk díky těm oblakům nemůže ani dýchat. No, možná jsme si měli také vzít džíp. Po chvíli chůze vidíme před námi vesnici Khingar. Můžeme jít podél cesty doleva, nebo to vzít naznačenou zkratkou přímo dolů. Díky těm hrozným džípům volíme druhou variantu. Cesta byla nakonec bez problémů. Přicházíme do vesnice a chvíli odpočíváme na stanovišti pro šerpy. Po chvíli opět pokračujeme, bohužel se zase napojujeme na hlavní cestu. Opět pár oblaků kouře od projíždějících aut. Další vesnicí má být Kagbeni, což má být jedna z nejhezčích vesnic na treku. Na rozcestí, kam po chvíli dojdete, můžete jít doleva nebo rovně. Před námi šlo několik šerpů a pár turistů a všichni šli doleva, tak jsme je následovali. Bylo kolem 11:00 a z ničeho nic začalo poměrně hodně foukat. Poměrně hodně je možná slabé slovo. I já s mojí konstitucí jsem se chvílemi musel přidržovat, aby mě to někam nesfouknulo, natož Kimi. Ta mi tam málem uletěla...:-) Ještě navíc terén dost na prd. No sunuli jsme se proti tomu větru krok za krokem. Kagbeni mělo být jen 35 minut chůze a my šli již přes hodinu, tak jsme si říkali, že jsme měli jít asi na rozcestí dolů. A taky že jo. Vyšli jsme za jednu horu a před námi se objevilo obrovské koryto řeky. Vedle břehu pak vedla silnice a daleko napravo od nás jsme viděli - ano Kagbeni. Jsou vidět krásná kaskádovitá políčka před vesnicí. No bohužel, vracet se tam nebudeme. Takže pokud vesnici chcete navštívit, na rozcestí dolů. No, ale kam teď jdeme? Naštěstí nalevo od nás opět vidíme vesnici, tak tam sestoupáme a je to Eklai Bhatti. Poslední vesnice před Jomsonem. Takže jsme šli prakticky zkratkou..:-)akorát přes to pohoří. No nic, hrozně fouká, jsme celí špinaví od prachu, tak hledáme, kde si dát oběd. Je tam pár restaurací, tak do jedné zacházíme. Objednáváme nějakou nepálskou klasiku a ptáme se pána, co nás obsluhoval, jaká je další cesta a jestli tam také tolik fouká. Tak říká, že do Jomsonu je to hodina a půl a prý to bude mnohem lepší - no moc mu nevěřím.

15.11.2012 v 7:00 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 888 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Trek kolem Annapuren, Yak Kharka - Thorung Phedi - Muktinath

Ráno se probouzíme až kolem 7:00. Dnes nás čeká jen cca 2h pochod na Thorung Phedi /4 540 m.n.m./ - poslední vesnice před sedlem Thorung La. Sedáme na snídani, balíme věci a vyrážíme. Za cca 10 min dorážíme do Yak Kharky. No - myslím, že kdybychom včera pokračovali - nějaké to místo bychom našli, ale to už je teď jedno. Je tam několik poměrně velkých hotelů. Vesnicí jen procházíme a pokračujeme v cestě. Jak slunce začíná svítit, začíná se oteplovat, ale i tak je dost zima. Další vesnice na cestě je Letdar. Vím, že pár lidí, co šli naši trasu, došli místo Yak Kharky až tam, ale myslím, že to není třeba. Stejně většina lidí přespí v Thorung Phedi a to je od Letdaru jen hodina cesty a navíc jsou tam jen 2 lodže. Můžete tam také doplnit vodu v safe water drinking station. Děláme pár fotek, počasí je jako každý den perfektní. Pokračujeme dále, až dojdeme na rozcestí. Jedna cesta vede doleva dolů přes most a potom po druhé straně koryta řeky až do Thorung Phedi. Druhá cesta pokračuje rovně a dolů, tam se musí překročit takový malý most a poté zase vyšplhat na druhou stranu k jedné malé restauraci, kde se ale obě cesty spojují. Záleží na vás, která se vám více líbí. My jsme šli tou první. Když jsme dorazili do té hospody, opět tam prodávala nějaká paní jablka. Nyní již 50 NPR za jablko - hodně předražené, ale zase chápu, že to sem někdo musí vynést. Tak zase jedno dáváme. Kolem nás je spousta Číňanů, kteří zde pobíhají a fotí svými cca 200 000 Kč fotoaparáty s metrovými teleobjektivy. Je fakt, že pohledy zpět směrem na Yak Kharku jsou opět krásné. Chvíli jsme odpočinuli a pokračujeme dále. Asi po 40 minutách jsme v Thorung Phedi. Bolí mě hlava jak střep.

13.11.2012 v 8:00 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 892 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Trek kolem Annapuren, Manang - Tilicho Tal - Yak Kharka

Ráno jsme po dlouhé době vyspávali asi až do 8:30. V klídku jsme si došli na snídani a poté vyrazili na obhlídku města. Hned jak jsme vyšli z hotelu, narazili jsme na laundry service, takže jsme se zase hned vrátili na pokoj a dorazili zpět se čtyřmi igelitkami plnými špinavého prádla. Stařík se nám zaručil, že odpoledne to bude suché, tak jsme zvědaví. Pokračujeme dále, ulice je lemována obchůdky se vším možným. Pokud vám něco chybí, můžete zde doplnit zásoby. Je to poslední velká vesnice před přechodem sedla. Jdeme dále, napravo najednou vidíme kino..:-) Dnes v 17:00 dávají 7 let v Tibetu, tak půjdeme. V jednom obchodě kupujeme pár pohledů, ale známky mají pouze na poště. K té se dostanete tak, že projdete celý Manang a až dojdete na rozcestí - doprava na Thorung La a dolů na Tilicho, tak půjdete dolů. Asi po 50 metrech uvidíte nápis Post. Jdeme dovnitř, tam nikdo, tak klepáme. Nic, za chvíli nad námi slyšíme, že jde někdo po schodech dolů. Přichází takový starý Nepálec a zve nás dál. Odemyká velkou kovovou skříň a vyndává asi "poštovní knihu", známky a razítko. Zapíše do knihy odkud jsme, co posíláme a kam to posíláme..:-) Poté olízne sám ty známky a nalepí je všude..:-) Pak to vše vykasíruje. No byla legrace, taková procedura na obyčejný pohled. Jsem zvědav, kdy to dojde. V doporučení je napsáno, že máme mít na paměti, že každý takový pohled musí chudák šerpa za pár rupií přenést přes ty hory a donést je někam do většího města, tak aby to turisti nepřeháněli.

12.11.2012 v 9:00 | Karma článku: 8.66 | Přečteno: 845 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Trek kolem Annapuren, Chame - Upper Pisang - Manang

Vstáváme opět něco po šesté. Po snídani hned batohy na záda a vyrážíme. Dnešní cíl je vesnice Upper Pisang /3310 m.n.m./ Hned kousek od hotelu je brána, která označuje konec vesnice. Před ní jsou krásné barevné nápisy namalované na kamenech. Děláme pár fotek a vyrážíme. Cesta je docela dobrá, stále mírné stoupání. Kolem už vykukují opravdové Himaláje, krásné bílé vrcholky hor. Další vesnicí byl Bhratang, došli jsme tam asi za hodinu 45 minut. Standardní vesnice, jen jsme chvíli dáchli a pokračujeme. Den za dnem se nám jde lépe a lépe, ale nejsme ještě tak vysoko. Je tam už dost trekařů. Zastavujeme v jedné opuštěné vesnici - Khampa - kde nějaká paní prodávala jablka - rostou tady v těch 3 000 m.n.m.. Chtěla 20 NPR za jedno. Ochutnali jsme je a opravdu moc dobrá. Pokračujeme dále a výše. Přicházíme k mostu, o kterém v LP píšou, že nesmíme přejít. Chvíli pozorujeme ostatní a všichni včetně šerpů jdou přes most. Taky cesta po pravém břehu proti proudu nevypadá zrovna využívaně. Tak jdeme s davem, míjíme památník nějakého Japonce, který tam zahynul pod lavinou a pokračujeme dále. Z této strany hory vidíme tu protější cestu popisovanou v LP, pracují na ní nějací dělníci - asi ji rozšiřují, tak třeba příští rok už půjdete napravo.

11.11.2012 v 13:42 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 874 | Diskuse

Oldřich Štěpánek

Trek kolem Annapuren, Tal - Danaque - Chame

Ráno jsme opět vstávali v 6:00 a při snídani jsme studovali cestu. Zatím jsme drželi harmonogram dle LP. Dnešní trek by však dle LP měl trvat 6 hodin a 45 minut. Nechápu proč ti Einsteinové z LP tohle dali do jednoho dne. No, řekli jsme si, že uvidíme. Když tak si to rozdělíme. Vyrážíme hned po snídani, cena cca 4 000 NPR - byl tam ten international call za asi 400 NPR. Hned za městem je krásný pohled na osvětlené hory od vycházejícího slunce. První město, které bychom měli potkat je Karte asi hodinu a 30 minut. Cesta je příjemná, bez žádného šplhání. Užíváme si pohledy na hory a fotíme. Asi za hodinu a půl přicházíme do vesnice, nicméně nápis Karte jsem nikde neviděl. Je tam další rozcestí - krásná široká cesta rovně, nebo přejít most a pokračovat po druhém břehu. V LP je popisována druhá varianta, takže přecházíme. No - to jsme si dali. Šplháme někam do výšin a mezitím pozorujeme, jak všichni ostatní jdou po té krásné cestě na druhé straně..:-) No zpátky už nepůjdeme. Asi po hodině se obě cesty opět spojují a my přicházíme konečně do další vesnice. No koukáme - a my jsme už v Dharapani. Takže ta minulá vesnice Karte byla. Doporučení - nepřekračovat most...:-)

10.11.2012 v 11:52 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 1017 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1559
Dočasný světoběžník ... :-)

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.